Slon africký (Loxodonta africana) je savec z řádu chobotnatců. Je to největší suchozemský savec, který dorůstá výšky až 4 m v kohoutku a dosahuje hmotnosti až 7 t. Rekordní exemplář, zastřelený na počátku 20. století, vážil dokonce 12,24 tuny.

Mezi charakteristické znaky patří dva citlivé „prstíky“ na konci chobotu, obrovské ušní boltce, vysoké nohy a celkově štíhlejší postava, než u slona indického, čelo ubíhající dozadu a prohnutý hřbet. Samec i samice mají kly, které rostou celý život.

Obývají poměrně rozmanité prostředí. Slony můžeme najít v deštných lesích, na savanách a vystupují až do 5000 m.n.m. Sloni jsou poměrně přizpůsobiví - důležitý je pro ně jen dostatek potravy, vody a stínu.

Afričtí sloni jsou společenská zvířata a drží se pohromadě ve vysoce organizovaných skupinách tvořených deseti až dvanácti samicemi a jejich mláďaty. Tyto skupiny se někdy dočasně shromažďují do stád o několika stech kusů. Samci žijí stranou v mládeneckých skupinách, starší jedinci pak samotářsky. Dospívají ve věku 25-ti let. V době páření přicházejí samci na krátkou dobu do stád, a soupeří o možnost spáření se samicemi.

Sloni mají velmi jemný čich a dobrý sluch, kterým vnímají i pro lidi neslyšitelné infrazvuky (5-24 Hz), jimiž se dorozumívají na velké vzdálenosti. Navíc vnímají i otřesy půdy, způsobené například pohybem vzdálených zvířat, a zaznamenávají změny atmosférického tlaku.

Samice jsou říjné 2-6 dní každé dva měsíce. Mládě se většinou rodí jedno po 22 měsíční březosti, výjimečně se rodí dvojčata. Samice se o mládě stará dva roky. Sloni dospívají zhruba v deseti letech, ale do rozmnožování se zapojují až za dalších 10 let. Dožívají se 50 až 70 let (výjimečně však i přes 80 let).

Původní rozšíření slona zahrnovalo v podstatě celý Africký kontinent, dnes jsou téměř výhradně v rovníkové Africe. I přes obrovské snahy o jejich ochranu jsou stále vybíjeni pytláky.